Na přednášce představím použití mikro webového frameworku Flask pro tvorbu odevzdávacího systému na automatickou evaluaci úloh v RISC-V za použití simulátoru QtRVSim.
Proč je tvorba jednodušší a rychlejší než například tvorba stránek v PHP, využití templatovacího systému Jinja2, komunikace s databázemi MariaDB / PostgreSQL, porovnání s frameworkem Django.

Nabízím prostor k diskuzi o našich i cizích systémech poháněných systémy GNU/Linux, NuttX, RTEMS. Na začátek si můžete vyzkoušet i úplné základy s RISC-V assemblerem na našem simulátoru QtRvSim. Na něm jsme již schopní předvést i obsluhu přerušení a systémových volání, to již například v jazyce C. Dále můžeme pokročit k destičkám ICE-V s ESP32C3 a iCE40 FPGA, pro které máme i na počítačích v laboratoři zprovozněný kompletní otevřený návrhový řetězec z VHDL a Verilogu po bitstream. rešíme jeho nahrávání ze systému NuttX. Dále máme k předvedení řízení motorů, tvorbu vlastních periferií a dalšího na našich výukových kitech MZ_APO na bázi AMD/Xilinx Zynq.

Podle zájmu můžeme předvést a popovídat o libovolných dalších projektech, na kterých pracujeme nebo výsledky nabízíme do světa. Pro inspiraci se můžete podívat na krátký přehled na stránkách znalostní báze Open Technologies Research Education and Exchange Services (OTREES).

S rostoucí potřebou využívat elektromagnetické spektrum mezi Zemí a družicemi přibývá i poptávky po průzkumu šíření vln v nových pásmech. Příkladem průzkumné mise může být nanosatelit ESA W-Cube, vysílající CW signál na frekvenci 75GHz. Ke konci svého působení v ESA ESTEC jsem pomáhal kolegům navádět anténu na tuto družici a následně i zpracovat nasbírané signály tak, abychom slabý a Dopplerovsky silně ovlivněný signál spatřili. Klíčovým prostředkem k dosažení cíle byla univerzální jednotka řízení el. motorů LX-RoCon Pavla Píši z PiKRONu, která řídila běžnou astronomickou montáž.

Práce obnášela orbitální geodetické výpočty pomocí knihovny Orekit, uzavření rychlostně-polohové regulační smyčky kolem LX-RoCoN, odpíchnutí souřadnic od polohy Slunce, zkušební pozorování družic dalekohledem, sejmutí radiového signálu GNU Radiem s USRP Ettus a následné DSP v jazyce Julia. Zdrojové kódy byly vyvíjené veřejně projektu lxrmount ESA GitHubu.

V druhé části promluví autor LX-RoCoN o možnostech jednotky a o tom, jak byla použita během vývoje mise určené k pozorování gravitačních vln ESA LISA. Při plánování technického řešení byla jednotka použitá pro průběžné polohování parabolické anténou, která bude použitá pro komunikaci sond se Zemí. Pozemní testy ověřují jaký vliv bude mít přenesená reakce z motorů a antény na vědeckou část zařízení. Jak dodávka firmware jednotky tak i na míru navrženého skriptu v Pythonu, který nastavuje jednotky a vysílá do ní příkazy, byly řešené otevřenou formou viz projekt LXR LISA Commander v systému GitLab. Jedná se o paralelně vyvíjenou variantu projektu PyRoCoN, který doplňuje i řešení kinematických úloh pro řízení výukových robotů CRS a BOSCH používaných například v předmětu B3B33ROB1.

Předvedený bude i aktuální stav vývoje dalších otevřených platforem pro robotické a polohové řízení.